ZÁKONY
Dne 29.5.2022 vešel v účinnost zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky regulující specifickou část crowdfundingového trhu.
Dohled nad poskytovateli služeb skupinového financování se nově řídí zákonem č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a je vykonáván Českou národní bankou (dále jen ČNB). ČNB je oprávněna vyžadovat informace, případně vyžadovat jejich uveřejnění, vyžadovat předložení záznamů a zpráv nebo např. provést kontrolu na místě. Zejména však ČNB získala stěžejní pravomoc udělovat licenci pro poskytování crowdfundingových služeb. Činnost poskytovatele služeb je primárně upravena v nařízení o skupinovém financování.
Novela zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen ZPKT) upravuje pouze některé dílčí otázky, jako je v ust.§ 90h ZKPT povinnost pro vlastníka projektu zajistit řádný obsah klíčového dokumentu pro investory (takzvaný KIID – Key Investor Information Document). KIID je nezbytnou pomocí pro investory při jejich zvažování, zda financovat projekt skupinového financování, nesmí tedy obsahovat zavádějící nebo nepřesné informace.
Stejná povinnost zajištění klíčového dokumentu na úrovni platformy je pro provozovatele platforem upravena v ust.§ 90j ZKPT. Investoři se na základě těchto informací rozhodnou, zda investovat prostřednictvím individuální správy portfolia úvěrů. Jelikož s sebou skupinové financování přináší svá rizika, nařízení stanovuje maximální hodnotu pro celkové protiplnění u nabídek učiněných vlastníkem konkrétního projektu do výše 5 mil. EUR za dvanáct kalendářních měsíců na jeden projekt. Financování větších projektů se bude řídit směrnicí MiFID II, která se rovněž promítla v novele ZPKT.
“Provozovatel platformy je tedy zprostředkovatelem, který pouze propojuje poskytovatele prostředků s vlastníky projektů k financování.”
Nařízení se dále nevztahuje na poskytovatele spotřebitelských úvěrů, neboť platformy, které zprostředkovávají spotřebitelské úvěry, podléhají zákonu o spotřebitelském úvěru. Nařízení zakládá oddělenost rolí provozovatele platformy a osoby, která skrze platformu nabízí projekty k veřejnému financování.